Na přírodovědno-cestovatelské přednášce zoologů jihlavského muzea zamíříme do peruánského národního parku Manú. Zde postupně sestoupáme téměř 4000 výškových metrů z horského mlžného lesa (se stromovými kapradinami a peruánským národním ptákem skalňákem andským) až do nížinných deštných pralesů v okolí řek Río Madre de Dios a Río Manú, po nichž se budeme plavit spousty kilometrů. Na březích řek a v pralese se setkáme se spoustou exotických ptáků, motýlů, žab, s několika druhy opic a při plavbě na dřevěném katamaranu po jezeře Salvator uvidíme zblízka vzácnou vydru obrovskou a neuvěřitelné množství ptáků, včetně hoacinů, kamyšů, koting… Navštívíme i největší magnet všech ornitologických výprav – jílové lizy zvané collpas – na něž se slétají hejna velkých arů, amazoňanů a dalších druhů papoušků.

Během přednášky zamíříme do národního parku Huascarán a dál do Východních Kordiller, fascinujících hor plných řek, jezer, jedinečné flóry i fauny. Protíná je síť neuvěřitelných cest či spíše necest a putování po nich je obrovský přírodovědný, cestovatelský i řidičský zážitek. V horách však žijí i báječní lidé. Desítky vesnic i městeček, správní sídlo Huaráz nebo Chávin – centrum zaniklé předincké kultury, která před dvěma tisíciletími ovlivnila celou Jižní a Střední Ameriku – poskytují další zážitky, na které nelze zapomenout.

Během přednášky navštívíme několik národních parků a rezervací Srí Lanky. Potkáme stáda slonů, tlupy hulmanů posvátných a dalších druhů opic, v tichosti projdeme kolem rádoby mírumilovných krokodýlů a vodních buvolů, potěšíme se celou plejádou exotických ptáků, zastavíme se ve sloním útulku i v želví záchranné stanici a celé putování ukončíme v Indickém oceánu s delfíny a modrými velrybami. Povídání o přírodě bude proloženo spoustou informací o možnostech cestování po ostrově, o bezpečnosti, jídle a životě na Srí Lance.

Přednáška je věnována málo známému ostrovu v Indickém oceánu. Posluchači alespoň na chvíli navštíví neuvěřitelné mauricijské scenérie, místní národní parky i muzea, seznámí se se současnou faunou ostrova, dozvědí se, že želvy patří k největším mazlíčkům a tak zvaný blboun nejapný ve skutečnosti žádný blboun nebyl. Řeč přijde i na cukrovou třtinu, slavné ztroskotání lodi, muzeum se slavným Modrým a Červeným Mauriciem a mnohé další.

Zoologicko-cestovatelská přednáška zavede posluchače za zvířaty do Keni, konkrétně do národních parků a rezervací Nairobi, Massai Mara, Naiorbi, Lake Nakuru, Buffalo Springs, Samburu a dalších. Představí typické zástupce africké fauny, mj. slony, hrochy, žirafy, zebry, antilopy, lvy, opice, nejrůznější druhy ptáků či plazů, charakteristickou krajinu vnitrozemí i pobřeží Indického oceánu. Přinese také řadu zajímavých informací o minulosti a současnosti ochrany východoafrické přírody a nejvýraznějších osobnostech, které se na ní podílely či podílejí.

Zoologové jihlavského muzea, manželé Bezděčkovi, představí posluchačům přírodu a krajiny Ománu, který navštívili na třech studijních cestách.
Různé typy pouští, obří útesy, zatopená vádí, ztrácející se potoky, neznámý les baobabů, nečekaně pestrá fauna a liduprázdné pláže Indického oceánu. K tomu hrst cestovatelských zkušeností a rad a samozřejmě i spousta promítaných fotografií i krátké videoklipy.

Přednáška je věnována čtyřem řeckým ostrovům – Korfu, Zakyntos, Kréta a Rhodos. Přednášející (Pavel a Klára Bezděčkovi, zoologové Muzea Vysočiny Jihlava) představí zvláštnosti zdejší fauny a flóry, odhalí posluchačům zejména vnitrozemí a hory uvedených ostrovů a povídání doplní cestovatelskými postřehy a radami i humornými zážitky z cest.

Během přednášky zamíříme zejména do vnitrozemí obou částí ostrova (řecké i turecké) a objevíme nádherná pohoří plná úžasného života. Navštívíme i mořské pobřeží, hluboká údolí i zemědělskou krajinu okolo pohledných vesnic. Viděli jste někdy kyperskou velikonoční výzdobu? Pokud ne, určitě přijďte na tuto přednášku.

Na křídlech harmattanu se necháme unášet na návětrné ostrovy Kapverdského souostroví v době, kdy tu ještě nefungovaly mobilní telefony ani internet. Seznámíme se s místní přírodou i životem místních obyvatel a zjistíme, že heslo No stress! není prázdný pojem.

Etologie je věda zaměřená na studium chování zvířat. Přednáška o historii, současnosti i úskalích této disciplíny a také o tom, že zvířata jsou nám daleko podobnější, než jsme ochotni si připustit. O šikovných chobotnicích, praktických vránách, slonech před zrcadlem a mnohém dalším bude povídat zooložka Klára Bezděčková z jihlavského muzea.

Na světě neexistuje „špatný“ živočich a i od těch nejopovrhovanějších bychom se často mohli lecčemu přiučit. O hadích maminkách, upířích parťácích, hyení etiketě, o tom, jestli je člověk člověku opravdu vlkem i o mnohém dalším si budeme povídat se zooložkou Klárou Bezděčkovou z jihlavského muzea.

Jaký je význam slova pasáž? V užším smyslu je to průchod budovou z jedné ulice do druhé; širší význam se vztahuje na projití nebo procházení nějakým prostředím. Nu a právě náš stát, ležící ve středu Evropy, je takovou pasáží, kterou procházejí (šíří se či ustupují) mnohé a nejrůznější druhy rostlin, hub a živočichů během svých expanzí a invazí.
Naše území je pro tyto průchody ideální, protože je členité s minimem rozsáhlých původních ekosystémů, krajina je mozaikovitá se spoustou umělých vodních nádrží a zejména hustou sítí vodních toků, silnic i železnic, což jsou hlavní migrační osy. Proto tedy Pasáž střední Evropa!
Budeme si povídat o druzích expanzních a invazních, o druzích původních a nepůvodních, o tom, kterak se tato druhy rozlišují a proč. Také o životních strategiích, druhové dynamice i o vlivu člověka a klimatické změny na tyto procesy. Přednášet bude Pavel Bezděčka, kurátor zoologických sbírek Muzea Vysočiny Jihlava.

Jen málokterý člověk má rád vosy. Většina lidí je považuje za hmyz nezajímavý, škodlivý, obtížný, ba i nebezpečný. To proto, že o nich vlastně nic neví. Přitom život vos, jejich chování, vývoj, druhová pestrost i jejich vzhled je velmi zajímavý a jejich význam pro přírodu a tedy i člověka je veliký. O tom, ale i třeba o obávaných invazních sršních bude povídat zoolog Muzea Vysočiny Jihlava – Pavel Bezděčka.

V současné době známo ca 14.500 druhů mravenců, přičemž mravenci tvoří objemově více než polovinu všech bezobratlých živočichů na Zemi. Velký podíl z tohoto objemu představují mravenci hnízdící v půdě. Jsou to skuteční ekosystémoví inženýři, kteří výrazně ovlivňují fyzikální, chemické a biologické vlastnosti půdy. Vliv na fyzikální vlastnosti půdy souvisí s budováním chodeb a hnízdních systémů v půdě, které zvyšují pórovitost půdy a také vertikálním transferem půdních částí. Chemické změny půdy zprostředkované mravenci jsou reprezentovány posunem pH směrem k neutrálnímu a zejména zvýšením obsahu živin (převážně dusíku a fosforu) v zemním hnízdě a jeho okolí. Tyto efekty korespondují s akumulací potravy a odpadu v hnízdech a vlivem na biologické procesy, jako je zrychlení rychlosti rozkladu. S tím souvisí i bohaté společenstvo dalších různých bezobratlých, bakterií a hub, které trvale žijí v zemních hnízdech mravenců. Přednášet bude Pavel Bezděčka, kurátor zoologických sbírek Muzea Vysočiny Jihlava.

Víte, co dělají zamilované mouchy, proč samečci termitů žárlí, kolik toho musí zvládnout švábí maminka, jaké metody používají mravenčí paní učitelky, na co mají mšice vojáky nebo jak se žije hmyzím gayům? O tom všem a dalších zajímavostech ze společenského života hmyzu bude mluvit Klára Bezděčková z Muzea Vysočiny Jihlava.

Mravenci obývají téměř všechny suchozemské biotopy, kde tvoří 10–15 % biomasy všech živočichů. Jejich ekologický vliv je obrovský. Přenášejí hmotu a energii, převracejí půdu, podporují jiné organismy, jsou výkonní lovci. Za svůj obrovský úspěch vděčí svému mimořádně rozvinutému sociálnímu chování, díky němuž lehce zvládají spoustu podivuhodných dovedností. Známe mravenčí pěstitele, chovatele, krejčí, mlynáře, medonoše, nájezdníky. O zajímavostech ze života tohoto výjimečného hmyzu budou hovořit Klára a Pavel Bezděčkovi, zoologové z Muzea Vysočiny Jihlava.

Na světě nejsou hodní a zlí živočichové, to jen my je tak posuzujeme podle toho, zda jsou nám nějakým způsobem užiteční. Pokud je ale našich konkurentů přespříliš, nezbývá nám než proti nim zahájit tažení. O tom, jak lze využít ekologických vztahů, tj. přirozených nepřátel nebo reakcí problematických organismů při ochraně úrody, jak účinným pomocníkem může být nepatrná vosička nebo proč je důležitý malý nepořádek na zahradě a o mnohém dalším bude povídat Klára Bezděčková z Muzea Vysočiny Jihlava.

Sekáči jsou prastará, jedinečná a velmi zajímavá skupina bezobratlých, kteří jsou všude kolem nás, ale nikdo o nich pořádně nic neví. Pro laika jsou podobní pavoukům, ale ve skutečnosti se od nich obrovsky liší. Mají jen dvě oči, nevytvářejí pavučiny, pijí vodu a loví jako šelmy. O kráse těchto křehkých, málo prozkoumaných a často nespravedlivě přehlížených bytostí bude povídat kurátor sbírek bezobratlých z jihlavského muzea Pavel Bezděčka.